Založit webové stránky nebo eShop

Historické Budějovice

Paměti Č. Budějovic roku 1891

Paměti královského a horního města
č. Budějovic

Se zvláštním zřetelem ku vývoji života spolkového
v poslednějším třicetiletí a mužů o církev, stát,
vlasť neb město zasloužilých, a stavem věci
v městě r. 1891

dle spolehlivých pramenů podává 

Adolf Štvrtník

 

    Královské horní a krajské město Č. Budějovice  leží v jižních Čechách u vtoku řeky Malče do řeky Vltavy na pravém břehu řek těchto v rovině Budějovicko-Vodňanské, kteráž v délce 36 km od starých Dúdleb a vesnice Plava, v jejímžto blízku ještě před nedávnem vykopány zbytky staroslovanských hrobů, rozkládá se směrem ku královskému městu Vodňanům.
    Půda města a nejbližšího jeho okolí nalézá se dle generální mapy vídeňského ústavu zeměpisného z r. 1889 u výši 365 m  nad hladinou mořskou a jest naplavenina, jevící ku straně severní, východní a jižní ráz roviny náhorní.
    Kraje obzoru strany severní, východní a částečně i jižní lemují kopce a vrchy vrchoviny Česko-Moravské, kdežto v části jihozápadní spatřuje oko pozorovatelovo předhoří Šumavské "Blanský les" zvané s horou "Kleť" (1060mvýšky mající), odkuž s věže 14m vysoké za jasných dnů překrásná vyhlídka oku se otvírá.
    Otevřená k szs. strana od města jest vedle jiných okolností příčinou stálého proudění vzduchu směru stejnojmenného.
    Podnebí jest mírné, zdravé s průměrnou roční teplotou +8,5 °C, kteráž v létě nepřesahuje +32°C a v době zimní pod 17°C neklesá. Střední tlak vzduchu obnáší 752 milimetrů. Budějovice jsou v říšinaší třetím z větších měst vykazujících nejmenší úmrtnosť, neboť z tisíce osob umírá zde ročně jen kolem 25 osob.
    Ovzduší Budějovického okolí jest za příčinou hojných v okolí vod vždy hojně vodními parami prosyceno a jak odborní znalci tvrdí, v dobách teplých zvláště osobám stíženým neduhy plicními příznivé.    
    Město čítá 24 489 obyvatelů (obsádku vojenskou v to počítaje), z nichž  16 611 hlásí se k národnosti české a          11 642 národnosti německé; počet osob jiných národností obnáší 236.  Dle náboženství jest zde 24 409 katolíků, 1080 židů, zbytek jest vyznání jiného. Město čítá 1457 budov. Sestává z vnitřního města, ze staršího k severu ležícího Pražského, k východu ležícího Vídeňského a ku straně jižní se rozprostírajícího Lineckého předměstí.
    Vnitřní město jest od předměstí Pražského a Vídeňského jednak užším ramenem řeky Malče zvaným "Mlýnská stoka" přes kterou vede 8 menších mostů,, jednak úhledným městským libosadem o šesti odděleních , který se na místě bývalých městských hradeb rozkládá směrem od městské nemocnice, podél Mlýnské stoky obloukovitě k Ferdinandským kasárnám, jež i kasárnami Mariánskými se zvou.
     V části libosadu nalézajícího se poblíže České Besedy spatřujeme na žulovém podstavci umístěné poprsí císaře Josefa II., a blízko něho nalézá se okrouhlá nádržka, z jejíhož středu mezi kameny uměle seskupenými ve svátečních dobách letních voda nahoře osmi, dole čtyřmi malebnými oblouky vytryskuje. V druhé nejrozsáhlejší to části libosadu spatřujeme blíže besídky kamennými, štíhlími sloupy ozdobené, u niž občas kapela vojenské obsádky zdejší koncerty pořádá, velkolepý pomník Vojtěcha Lanny,  který darovav městské obci budovu zvanou "sirotčinec", nynější to místnosti státní německé realky, dobrodincem města se stal a jehož zásluhou Vltava od Budějovic i pro lodi splavnou učiněna jest.
     Bohužel ztratila rozsáhlá dříve loděnice Lannova oné důležitosti, kterouž ještě před vystavěním dráhy císaře Františka Josefa I. měla, za kteréžto doby veliké množství dříví, soli a obilí na lodích po Vltavě z Budějovic do Prahy, Podmoklí, ba až do Hamburku se plavilo.
    Jižně od města ležící předměstí odděleno jest od vnitřního města hlavním ramenem řeky Malče. Spojení s městem umožňují dva železné mosty. První most zve se "Zlatý" za příčinou dopravované sem soli od Lince, v době než  ještě dřívější koňská dráha z Gmundenu do Budějovic otevřena byla, a spojuje Divadelní ulici s předměstím Lineckým. Most druhý, dříve "Železniční" zvaný, umožňuje přímé spoijení od Biskupské ulice jednak s židovskou motlitebnou, provedenou v čisté gotice, s Hardtmutovými továrnami, sirkárnou a skladištěm knížete Schwarzenberga, jednak s krumlovským stromořadím. Toto poslednější počíná od Zlatého mostu a levého břehu Malče zahýbajíc obloukovitě podél pravého břehu Vltavy směrem ku městské plovárně a dále ku slévárně, vodárně, za níž Kapucínská louka s blízkou střelnicí sboru zdejších ostrostřelců se nalézá. Krumlovské stromořadí poskytuje navštěvovatelům svým v době letní dostatečného chladu košatými lipami svými přes 200 let starými.
    Dráha Františka Josefa I. usnadňuje spojení s Prahou, Vídní a chebem; dráha pak Alžbětinská se společným nádražím na předměstí Vídeňském umožňuje spojení s Lincem a zeměmi alpskými, kdežto Zelnavská dráha, 746 km dlouhá, která 3 km od Rožnova trprv odbočuje, spojuje místa pošumavská, jako Křemž, Zlatou Korunu, Krumlov, Kajov a Hořici se Zelnavou a blízkými ložisky tuhy u Schwarzbachu a Mugravy, končíc takto nedaleko hory Plöckensteinu a tichého jezera jeho, na jehož srázném pravém břehu zbudován jest pomník německého básníka Vojtěcha Stiftera (nar. v blízké Horní Plané) - horlivého opěvovatele lesnaté Šumavy
    Není mi lze mlčením pominouti, že jmenovaná již dráha císařovny Alžběty vznikla z první kontinentální v Evropě dráhy koňské, jež r. 1833 z Budějovic vedena byla do Lince a odtut přes Lambach do Gmundenu, kamž po jezeře Gmundenském loďmi sůl z Ebensee, Ischlu a Hallstadtu dovážena byla. R. 1871 koňská dráha v parní proměněna a drahou císařovny Alžběty přezvána byla.

 

    Budějovice jsou sídlem biskupa, krajského soudu, okresního hejtmanství, finančního ředitelství, vrchního poštovního, telegrafního a telefoního úřadu, ženijního ředitelství, brigadního velitelství pluku čís. 91. rytíře z Fröhlichů a zemské obrany č. 28. , obchodní a průmyslové komory a střediskem obchodu v jižních Čechách. Jest zde bohoslovecký seminář, diecésní ústav pro hluchoněmé, založený biskupem Jirsíkem, městské museum se sbírkami na mnoze vzácnými, české a německé státní gymnasium, německá státní realka, německý ústav ku vzdělání učitelů, česká realka s právem veřejnosti, chlapecký seminář pro studující gymnasijní obou národností, německá chlapecká a dívčí škola měšťanská, česká a německá pokračovací škola pro učně a dívky; německá večerní obchodní škola, čtvero německých chlapeckých a dívčích obecných škol, vedle německé cvičné čtyřtřídní školy při ústavě ku vzdělání učitelů; česká sedmitřídní dívčí škola ctihodných sester Notre Dame-ských u sv. Josefa, česká obecná šestitřídní škola chlapecká jejížto pobočky na Pražském předměstí umístěny jsou, a česká dívčí škola v Krajinské třídě jakož i sirotčinec sv. Karla Boromejského a asyl pro mládež odojího pohlaví, vedle více opatroven obojí narodností.
    Dále znamenáme zde městskou a vojenskou nemocnici, chudobimec a městský chorobinec u Nejsvětější Trojice. Z ústavů peněžních nalézá se zde filialka rakousko-uherské banky, filialka banky eskomptní, česká záložna a zastavárna, městská spořitelna a zastavárna německá.
    Ze závodů průmyslových pozoruhodny jsou: c. k. továrna na tabák s 1900 dělnicemi, světoznámá továrna šlechtice z Hardtmuthů na kamna, tužky, pastelky, násadky na péra a poloporcelánové (fayencové) nádobí se 725 dělníky, cukrovar knížete Šwarzenberga se 400 dělníky, 3 továrny na zlatolištky se 160 dělníky. Dvě továrny na výrobu cukrovinekzaměstnávájí přes 200 dělníků a dělnic, kdežto ve třech dílnách na hospodářské stroje zaměstnáno jest přes 100 dělníků. Měšťansky  pivovar 100, sirkárna 90, továrna na vyrábění papíru ze slámy 64, továrna na hřebíky 55, městská plynárna a nedaleko této stojící továrna k napouštění železničních přažců látkou hnilobě vzdorující po 25 dělnících zaměstnává. Také 3 strojné mlýny a sice mlýn Přední s osvětlením elektrickým, mlýn Zadní a Spiegelmühle jakož i továrna na kamna v nejbližší obci Čtyrech Dvořích zaměstnávají přes 100 dělníků. Přibližný počet dělnických sil v továrnách zde uvedených daleko převyšuje číslo 3000.
    Vzpomenouti ještě sluší Ferdinandských lázní parních a vanových se sprchy, které úpravou svou požadavkům nejnovější doby vkaždém ohledu vyhovují, a naproti sirotčinci a městské nemocnici stojí.
    Počet budov v Budějovicích udává se na 1505.
    Památné budovy, o kterých níže ještě promluvíme , jsou: v městě kostel Panny Marie s klášterem, biskupský chrám sv. Mikulkáše s osamělou kaplí Smrtelných Úzkostí, kostel bohosloveckého semináře, zasvěcený sv. Anně, postrannákaple ctihodných sester ze řádu sv. Karla Boromejského. (původcem plánu této kaple jest kněz řádu benediktinského, P. Thyslehn)
    Na předměstí Pražském jest nejstarší budovou kostel sv. Prokopa, obklopen jsa náhrobky starého hřbitova. Nový hřbitov s rozlohou 2844m2 leží u vzdálenosti půl hodiny od města na pravé straně Pražské silnice. V přední části jeho zříti lze s jedné strany čekárnu, síň ku pytvání osob zemřelých způsobem záhadným a byt jednoho ze zřízencův, s druhé strany však kapli s věžičkou, kteroužto poslednější zříditi dal nákladem svým purkmistr Josef Kneisl na památku v Pánu zesnulé své choti, založiv nadaci 25 000 zl. k účelu lidumilnému. Na straně této jest i byt vrchního zřízence hřbitova. U prostřed svatého tohoto pole vypíná se na vyvíšeném místě mohutný kříž kamenný.
    Vracejíce se od hřbitova k městu vidíme u jmenované silnice v pravo kostel Nejsvětější Trojice s městským chorobincem a v ulici Kostelní kostel sv. Václava se vzpomenutou již dříve budovou českého státního gymnasia a chlapeckým seminářem pro studující gymnasijní obou národností; - vzácný to odkaz biskupa Jana Valeriana Jirsíka, zakladatele diecesního ústavu pro hluchoněmé, ve kteréžto poslednější budově, nyní ovšem valně rozšířené,              od  r. 1856  do r. 1870 umístěn byl ústav ku vzdělávání učitelů obou národností. V Budějovicích jsou ještě kaple v Biskupské residenci, v radnici, v ústavu pro hluchoněmé, v ústavu ctihodných sester školních u sv. Josefa, v budově německé státní realky, v městské nemocnici a v asylu.

TOPlist